Články
Aeskulapův had
Had obtáčející hůl řeckého boha – patrona lékařů Aeskulapa je k vidění dost často. Označuje sanitky a lékárny a patří k nejstarším zobrazením hada. 
Užovka stromová (Zamenis longissima) se dříve nazývala užovka Aeskulapova. Je náš největší had – dorůstá běžně délky okolo 150 cm, vzácněji až 200 cm. Dospělé užovky mají svrchní stranu těla hnědou až hnědozelenou a spodní žlutou. Zornice oka je kruhová a jedinci se od sebe liší unikátním uspořádáním a počtem štítků nad a pod čelistí a na spáncích. Samce lze rozeznat od samic pomocí tvaru kořene ocasu, který se u samic od kloaky rychle zužuje, zatímco u samců je silný. Mláďata jsou výrazně skvrnitá a mají za hlavou patrné žluté půlměsíce. Užovka stromová není jedovatá, i když její kousnutí může být nepříjemné.
Obojživelník roku
Obojživelník roku se vyhlašuje od roku 2007, plaz roku od roku 2009. Cílem tohoto dlouhodobého projektu je ukázat prostřednictvím jednoho zajímavého druhu, že obojživelníci a plazi jsou zajímaví živočichové, jsou součástí našeho kulturního dědictví a zaslouží si pomoc lidí a hlavně ochranu míst, kde žijí. Obojživelníkem roku 2017 byla vyhlášena blatnice skvrnitá, plazem roku 2017 užovka stromová.
Česneková žabka
Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) má ve srovnání s našimi ostatními žábami několik zvláštností. Jediná z nich má svislou zřítelnici a to schopnou akomodace, ve tmě se jí rozšiřuje, na světle zužuje. Blatnice se tedy nechá poznat podle toho, že má „očka jako kočka“. Setkáme-li se s touto celkem nenápadnou žabkou v přírodě, překvapí nás, že nehledá úkryt ve vodě jako ostatní žáby, ale rychle se zahrabe do země, zdá se nám, jakoby se propadla. Má silné nohy přizpůsobené k hrabání, na chodidlech zadních noh má velký tuhý hrbol pokrytý rohovinou, který ji umožňuje spolu s hrotitou zadní částí těla obratné zahrabávání. Značnou část života tráví ve dne právě v zemi, v noci se vydává na lov. Sekret, který ji zvlhčuje pokožku, voní po česneku, proto její dřívější název byl blatnice česneková. Pro všechny žáby je vylučování této jemné kapaliny kožními žlázami velmi důležité, protože jim umožňuje dýchání přes pokožku a zároveň ji chrání před kožními infekcemi.
Kadetní setnina Jičínského pěšího pluku č 74 je stále aktivní.
Kadetní setnina často jezdí na nejrůznější akce k roku 1866 v ČR. Nedávno se kadeti účastnili pietního aktu v Bosni či Návštěvy Františka Josefa I. na bojišti 1866 a dále dělali doprovod Jeho výsosti na Jízdě historickým parním vlakem, kdy se s vlak zastavil i na nádraží v České Skalici, kde 74. pěší pluk v roce 1866 prošel prvním bojem.
Kadeti k Dni válečných veteránů uctili památku padlých zapálením svíček u pomníků na Prachově. 12.11 se zúčastní vzpomínkové akce ke dni veteránů v Předměčicích nad Labem.
Kadetní setnina po této akci bude mít letos absolvováno 44 akcí což je 4x více než absolvovala v minulém roce. Jičínští kadeti mezi sebe stále přijímají nové členy a začínají připravovat překvapení na příští rok.
Osmý Železnický kros zaznamenal ženský traťový rekord i účastnický
Železnický kros se již tradičně koná 28. října. Osmý ročník otevřeného mistrovství města Železnice v běhu přespolním přilákal další nové účastníky. Celkem 71 běžců, nejvíce v historii tohoto závodu, odstartovalo v 11 hodin na pokyn starostky ing. Dany Kracíkové od pomníku republiky v parku na nádhernou, avšak nelehkou 12 km trasu kolem Železnice. Spojitost s 28. říjnem představuje i cíl u Lípy Svobody na Náměstí Svobody. Jedinečný pro tento závod je výběh, resp. zdolání, vrchu Železný a průběh radnicí. Drobnou letošní změnou bylo posunutí startu na širší cestu za pomníkem, aby běžci nepošlapali nové záhony v parku.
Žabí běh
Na nedělním 18. Žabí běhu se přes nepříznivou předpověď počasí sešli sportovci od předškoláků až po veterány. Čas potřebný k překonání tratí odhadovali zkušení i začátečníci, v žabích převlecích absolvovalo trať 16 závodníků. Se startovním číslem vyběhlo 43 dětí a dospělých, někteří diváci a doprovod běželi i mimo soutěž.
Zlatý oříšek
Děti ze zájmových kroužků Muzea přírody Český ráj se zúčastnily slavnostního setkání patnácti nominovaných do Zlatého oříšku Královéhradeckého kraje ve Dvoře Králové. Kadetní setnina jičínského pěšího pluku číslo 74 a Přírodovědný kroužek byly pozvány jako kolektivy, Matěj Kaván byl navíc ještě mezi pozvanými jednotlivci.
Kroužky Muzea přírody zahajují nábor
Zájmové kroužky při muzeu přírody zahájily nábor nových členů.
Muzeum přírody český ráj vede následující Zájmové kroužky:
Přírodovědný kroužek má v muzeu velkou tradici. Pravidelně se schází přímo v muzeu, kde se děti učí poznávat přírodu a pracovat se zvířaty. Někteří členové tohoto kroužku si tyto dovednosti osvojili natolik, že byli schopni v muzeu provádět své vrstevníky a učit je, jak pozorovat volně žijící živočichy. Děti z tohoto kroužku se v minulém školním roce probojovaly až na národní kolo přírodovědné soutěže Zlatý list kde reprezentovaly Královéhradecký kraj a obsadily 6.místo. Vzhledem k tomu, že jsme se mezi družstva, která tam mnohdy jezdí i 20 let, probojovali teprve podruhé, považujeme to za velký úspěch.
Více o přírodovědném kroužku se dozvíte na stránce přírodovědného kroužku.
Kroužek Výlety do historie se zaměřuje na regionální historii. V minulém roce získal hodně pozornosti díky Kadetní setnině jičínského pěšího pluku č. 74, která funguje jako jeho součást. Kluci z tohoto kroužku objížděli celou republiku, kde byli organizátory žádáni na vzpomínkových akcích k 150. výročí Prusko-rakouské války, setkali se i s hejtmanem Královéhradeckého kraje a řadou politiků. Rozhovory s nimi si natáčela i Česká televize. Na těchto akcích si někteří vysloužili i svá první vyznamenání.
Více o kroužku Výlety do historie se dozvíte na stránce historického kroužku.
Pro členy kroužků a jejich rodiče se navíc každoročně pořádají speciální akce, jako je noční výsadek nebo dílny tvořivosti a další.
Přírodovědné soustředění v Prachově
Fotogalerie: http://1866.rajce.idnes.cz/Prirodovedne_soustredeni_v_Prachove_2016/
Voda
V rámci projektu Voda byla v muzeu přírody Český ráj vybudována nová interaktivní expozice. V zahradě byla vybudována tůňka, do které bylo umístěno ruční čerpadlo, z kterého se voda čerpá do čtyř různých koryt s různými vlastnostmi. Děti si tak zkouší chování vody v přírodě, jak se chová hlína, kamínky či mech a co je pro udržení vody v přírodě nejlepší. Zároveň muzeum pořídilo dvě velké nádrže o objemu 1 000 l. Do kterých byla svedena voda z okapů, veškeré doplňování vody a zalévání tak může probíhat dešťovou vodou.
