10 let MPČR
Naše muzeum letos slaví deset let existence. Otázky kladla šéfredaktorka Jičínského deníku Iva Kovářová, za Muzeum přírody Český ráj odpovídala Marcela Šanderová.
Jak se vůbec zrodila myšlenka založit na Prachově Muzeum přírody Český ráje?
Myšlenka založit v Prachovských skalách není vůbec nová.
1. pokus: 14.6.1936 se konal turistický den Jičína. Předsedovi jičínského odboru Klubu českých turistů dr.Lustigovi předal předseda KČST dr.Pásek klíče od vybudovaného pavilonu. V pavilonu postaveném podle plánu architekta Stejskala mělo být zřízeno přírodovědecké muzeum. Ten pavilon je naproti Turistické chatě.
2. pokus: V roce 1993 v jedné místnosti pavilonu u Turistické chaty byla otevřena stálá expozice o přírodě a historii Prachovských skal na 14 panelech . To bylo v době, kdy provoz Prachovských skal zajišťoval Klub turistů Jičín. Později, když správu skal převzala Šlikova rodina, byl tento prostor využíván jako prodejna s občasnými výstavami.
3. pokus: V roce 2003 při stavebních úpravách objektů v Prachově na Českém ráji se našel zájemce, který chtěl právě zde instalovat exponáty jiného vznikajícího muzea. Řekli jsme si, že tenhle „ objevený prostor“ – skladiště za stánkem, kde se točilo pivo, můžeme využít sami pro muzeum, které by navázalo na předchozí dva pokusy, takže vlastně do třetice všeho dobrého.
Vzniklo občanské sdružení Muzeum přírody Český ráj, které se stará o provoz a rozvoj stejnojmenného muzea.
Muzeum přírody Český ráj má jméno po místě, kde se nachází- tedy v areálu Turistického centra Český ráj vzniklého na místě požárem poničeného a následně zbořeného Hotelu Český ráj. S odstupem času se nám jeví to jméno trochu „nepraktické“ ke správnému používání, ale když už tu je 10 let…
Jaký je jeho hlavní smysl a co všechno expozice návštěvníkům nabízí?
Smyslem muzea je poskytnout návštěvníkům informace o přírodě a historii Prachovských skal a okolí, kromě stálé expozice pořádáme každým rokem další obměňované výstavy, výukové programy pro školy, přednášky a exkurze pro veřejnost, soutěže,sportovní akce (právě teď Žabí běh) a společenská setkání.
Expozice představuje tedy Prachovské skály nejen jako příjemné místo pro turisty, horolezce, ale i jako významnou archeologickou lokalitu, jako dějiště bojů v prusko-rakouské válce i jako součást CHKO a Geoparku Český ráj. V „Žabím ráji“ je vystavena sbírka fotografií žab a sbírka předmětů napodobujících svým tvarem žáby. Třetí místnost je věnována obměňovaným výstavám ze soutěžních výtvarných prací dětí a v současné době tam mohou návštěvníci vidět výstavu Skrytá krása věnovanou zajímavým lokalitám Geoparku Český ráj
K expozicím muzea patří také muzejní zahrada s dřevinami a bylinami Českého ráje, se stanovišti, kde můžeme pozorovat volně žijící zvířata, s venkovními terárii a výběhy.
Můžete vzpomenout nejzajímavější výstavy a jejich zaměření?
Výstavy se konají jednak u nás v muzeu, jednak i mimo něj, třeba v jičínském K-klubu, ve Vlastivědném muzeu v Železnici a v řadě dalších míst.
Nejzajímavější, nejpůsobivější- to může být pro každého návštěvníka jiné. Pro rodiče, kteří přijdou s dětmi na vyhlášení výsledků výtvarné soutěže, jsou určitě nejzajímavější díla jejich dětí na výstavě „Namaluj obojživelníka nebo plaza roku“. Členové tradičních historických jednotek, kteří k nám každoročně přijíždějí na akci Jak se bojovalo v Prachovském sedle a na oblíbenou vycházku Kudy prošel císařpán, zase obdivovali výstavu nejlepších snímků pořízených při rekonstrukcích bitev nazvanou Válka roku 1866 ve fotografiích. Ta byla instalována u nás v muzeu, potom v K-klubu v Jičíně a v Ossariu ve Kbelnici.
Snad nejpůsobivější byla výstava kreseb postižených umělců na téma Příroda nazvaná „Ne ruka – to duše maluje“ a hlavně společná návštěva autorů. Tolik optimismu neposkytne návštěvníkům hned tak nějaká výstava.
Neměla bych zapomenout na výstavu „Obojživelníci, krásní ve vodě i na souši“, kdy v ZOO ve Dvoře Králové byly snímky našich žab a čolků vystaveny vedle obrazů Zdeňka Buriana, na výstavu „Naši obojživelníci a plazi“ v budově Krajského úřadu Královéhradeckého kraje doplněnou malou vědomostní soutěží, na „ Prachovské skály dříve a nyní“ – výstavu historických pohlednic z archivu MPČR a nových fotografií M arcely Lazurkové. Vystavovali u nás známí zoologové Zdeněk Mrkáček snímky ptáků a Jiří Zahradník snímky hmyzu, botanička Šoltysová orchideje a Anna Lepšová houby, Karel Čermák historické pohlednice. Nejžádanější výstavou v poslední době byla snad výstava turistických vizitek Rudolfa Ropka..
Kolik návštěvníků k Vám zavítalo?
Do muzea v Prachově celkem přes 50 000, počáteční dva roky nebyla přesná evidence. Další návštěvníci si prohlédli výstavy pořádané mimo Prachov, byli na našich přednáškách v Železnici, Hradci Králové, Mladé Boleslavi, v Hořicích, Lázních Bělohradě, Tatobitech, Praze, Karlových Varech, Liberci, Rovensku p.T. Jindřichově Hradci, Čelákovicích,atd., ještě víc bylo dětí na výukových programech.
Muzeum není jenom expozice, ale jsou to i venkovní prostory na okraji lesa, kde mohou příchozí obdivovat nejrůznější zvířata? Kolik je jich tu zastoupeno?
V Prachovském sedle pečujeme o tůňky, kde se množí skokan štíhlý, čolek horský a čolek obecný. Vyskytuje se tu skokan hnědý a ropucha obecná a rosnička zelená. Z plazů jeěrka obecná, živorodá, slepýš křehký a užovka obojková.
Při vycházkách za jarním zpěvem ptáků pozorují a slyší účastníci asi 30 druhů.
V sedle se pohybují srnci, ježci, veverky, myšice.
Snímky hmyzu pro výstavu Zajímavý svět byly pořízeny právě v muzejní zahradě,
Oblíbené letní večerní exkurze do muzejní zahrady umožňují zvířata dobře pozorovat.
Kdo nemá štěstí a neuvidí volně žijící živočichy, má možnost podívat se do venkovních terárií a výběhů a hlavně do tůňky s prosklenou stěnou.
V neděli se konal na Prachově Žabí běh. Jak vzniklo Vaše pevné pouto se žábami?
Od počátků muzea jsme se chtěli věnovat méně známé a třeba u většiny veřejnosti ne vždy oblíbené skupině zvířat – tedy žábám. Proto vznikla v zahradě soustava tůněk, která poskytuje místo pro život nejen žábám, ale i čolkům. V logu muzea je ještěrka obecná- tedy plaz, kterého jsme hned na začátku úprav v zahradě pozorovali.Postupně kromě výstav fotografií pořízených našimi členy Martinem Šanderou a Marcelou Lazurkovou objevily i výukové obrázky na toto téma a programy pro školy. Na základě aktivity dětí z mateřské školy v Jičíně vznikla výtvarná soutěž, Žabí běh se rozšířil od nás i na severní Moravu a do jižních Čech.
Muzeum je koordinátorem dlouhodobého projektu Obojživelník roku ( od roku 2007) a Plaz roku ( od roku 2009). Garantem odborné kvality akcí spojených s těmito zvířaty je herpetolog Martin Šandera. Sezóna pro návštěvníky muzea začíná každoročně v březnu na svátek sv. Řehoře, kdy čáp letí přes moře a žába hubu otevře…
Co budoucnost muzea? Jaké máte plány?
Letos máme nejen 10. výročí muzea, ale taky 100. výročí odhalení největšího z pomníků v Prachovském sedle připomínajícího prusko-rakouskou válku. Už 11. května si připomeneme toto výročí na akci Jak se bojovalo v Prachovském sedle, která je letošní centrální akcí Komitétu pro udržování památek z války roku 1866.
V letních měsících se chceme účastnit projektu Prodloužený víkend v Jičíně, připravujeme další náměty do našeho audiovizuálního programu.
V souvislosti s výukovými programy chceme vydávat drobné naučné publikace, už jsme s tím vlastně začali, zatím máme speciální omalovánky doplněné veršíky nazvané Žabky, naše kamarádky a pěkné pexeso Naši obojživelníci a plazi, které obsahuje obrázky všech druhů obojživelníků a plazů žijících v České republice. V nejbližší době bude vydáno další pexeso Geopark Český ráj zaměřené na zajímavé lokality, minerály a horniny, chystáme se i na další.
Uskutečnění všech našich plánů a představ záleží ale taky jako všude na penězích a tak se musíme starat o získání finanční podpory našich projektů. Bez toho, že nás to všechno vlastně baví a že máme radost, když se v muzeu činnost daří, by to ale určitě nešlo.
/p