Ropucha obecná (Bufo bufo)

Samci do 8 cm, samice do 12 cm.

Od severozápadní Afriky přes Evropu a Malou Asii po Sibiř. V ČR na vhodných místech téměř po celém území.

Hustě bradavičnatá hnědavá hřbetní strana, zavalité tělo. Nápadné příušní jedové žlázy (parotidy) za očima. Zornice oka vodorovná (horizontální). Samci mají tmavé zrohovatělé mozoly na prvních třech prstech předních končetin.

Stanoviště: rybníky, tůně, požární nádrže, louky, lesy, zahrady.

Potrava: drobní bezobratlí, především suchozemští, příležitostně drobní obratlovci.

Aktivita: převážně noční, v období rozmnožování i denní.

Rozmnožování: od konce března, duben, ve vyšších polohách i počátek května. Samci se ozývají tichounkým skřípavým skřehotáním. Vajíčka jsou proplétána mezi vodní rostliny ve dvou provazcích 5 – 10 m dlouhých. Celkový počet 1000 – 6000 ks.

Občas jsou ropuchy parazitovány mochou bzučivkou (Lucilia bufonivora) – onemocnění myiáza. Samice bzučivky klade bělavá vajíčka na ropuchu na zadní okraj hlavy a přední část hřbetu. Larvičky pak zalézají ropuše nozdrou do hlavy, kterou postupně vyžírají.

Linné ji pojmenoval po kolegovi, fr. hraběti Buffonovi, aby ho urazil.